Hranice

19. září 2014 v 23:31 | G |  Téma týdne...
Realita. Tohle slovo mě v jistém slova smyslu trochu mate. Co je realita?.. něco, co nás drží při zemi. Jako malá jsem zjišťovala, co to znamená. Je to docela trapná historka. Usmívající se Seděla jsem si někdy ve čtyřech letech na gauči a hrozně se nudila. V tu dobu už jsem věděla, že čarodejnice a další věci nejsou skutečné... ale znáte to... fantasie malé holky. Stoupla jsem si na židli a stažila se vyskočit co nejvýš... přesně tak, chtěla jsem létat. Vydržela jsem to dělat asi hodinu, než jsem přišla na to, že takhle to opravdu nepůjde. Děti jsou za hranicí reality a umí být opravdu šťastné, nic neřeší a to nejhorší je teprve čeká. Kouzelné věci jsou pro ně pořád možné. Pro nás ale neexistují ani ty nekouzelné.

Nám se vybaví něco naprosto odlišného. Příjde nám nemožné stihnout důležitou schůzku včas, protože musíme udělat ještě tohle a tamto... a už vůbec dosáhnout svých snů. Kolik rodičů už řeklo svým dětem, že takhle se neuživí? Že se musí vzdát věcí, které milují pro to, co je potřeba? Najednou slovo realita naprosto změnilo význam. Nemůžeme už jenom snít, musíme bojovat, aby nám dovolili snít. Pak sny realizovat. Každý ví, že na to prostě má. K čemu je ale stydlivost?.. Příležitosti se chytají za pačesy bez váhání, chvíle se užívají naplno. Všechno je v hlavě a jediný opravdový protivník je jen vaše hlava. Tam máte zafixované: Ne, *tohle* přece nejde, na to nemám... Ale právě tím posunete dané *tohle* za hranici reality. Odbourejte jí. Nechte zmizet veškeré překážky a riskujte. Váš svět si formujete Vy sami.

Ani příležitosti nepřicházejí jen tak bez varování. Tvořte si situace... cíle... hlavně v ně věřte. Bude to trvat dlouho, ale bude to stát za to.


http://denik.blog.cz/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zbyněk Rybička Zbyněk Rybička | E-mail | Web | 20. září 2014 v 4:06 | Reagovat

Děvče, tys mi připomněla moji vlastní minulost. Já jsem chtěl taky létat a málem to skončilo katastrofou. Skákal jsem z metru a říkal jsem si, že ten dopad nebolí, tak jsem to zkusil z metru a půl a bylo to taky v pohodě. Pak jsem to ale zkusil z tří metrů a to už bolelo hodně. Já mám vlastně štěstí, že jsem to nezkusil z deseti metrů...

A to, že každý má na to, aby uskutečnil svoje sny, je naprostá pravda. Chtěl jsem létat a stále chci. Dnes vím, že nemusím zůstat jen u snění. Jaké sny máš ty? Podle tvého projevu hádám, že velkolepé.

2 patruelis patruelis | 20. září 2014 v 12:13 | Reagovat

Páni, tak to já bych neměla odvahu skočit z takové výšky. Moje sny jsou různé. :) Hlavně vím, že se překážkám chci vždycky postavit čelem... miluju tancování a chtěla bych ze sebe vydat to nejlepší, co můžu. Také bych se chtěla podívat na různá místa ve světě. Třeba do Ameriky... potkat tam nové přátele a zkusit tam i žít... :)

[1]:

3 Zbyněk Rybička Zbyněk Rybička | E-mail | Web | 20. září 2014 v 12:19 | Reagovat

To je hezký. Tancování mi moc nešlo, ale připadal jsem si při tom úžasně. :-) Taky ze sebe chci dostat to nejlepší. Věnuji se tomu na svém blogu. Zjednodušeně řečeno "Chci přinášet lidem úsměv."

4 patruelis patruelis | 20. září 2014 v 12:46 | Reagovat

To je nejhezčí poslání. :) Připomnělo mi to jedno video. https://www.youtube.com/watch?v=JQc27BVuOQA :) [3]:

5 Zbyněk Rybička Zbyněk Rybička | E-mail | Web | 20. září 2014 v 13:29 | Reagovat

[4]: To jsem taky jednou dělal. :-) Bohužel jsem zjistil, že alespoň se mnou o obejmutí zájem moc nebyl. Ostatním se dařilo mnohem lépe. To mě strašně štvalo, tak jsem si říkal, jaký je mezi námi rozdíl? Vždyť pro ty kolemjdoucí jsme všichni stejně neznámí. Zjistil jsem, že rozdíl byl velký. Člověk už od pohledu něco vyzařuje a ovlivňuje tím, jak na něj ostatní reagují. Hlavně se mi to ale podařilo změnit a jsem na tom mnohem lépe. Je to úžasné a teď to s velkým nadšením předávám ostatním.

6 patruelis patruelis | 20. září 2014 v 13:46 | Reagovat

Přeju hodně štěstí. :)
G

[5]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama