Eyes wide open

18. září 2014 v 16:33 | G |  Články
Všechno je teď jinak... Uběhl rok od mého stěhování a za tu dobu se toho stalo opravdu mnoho. Mám pocit, že jsem se změnila. Ale vím, že uvnitř jsem pořád stejná. Do mého života přišla spousta nových lidí. Tohle nové místo je teď můj domov a nechci zpátky tam, kde jsem už nebyla ani vítaná.... Upřímně, moc blízkých mi tam nezbylo. Ať je to jak chce, všude si musím dávat pozor na nepřející lidi, co se tváří jako nejlepší přátelé... tohle se nezměnilo. Jenže se mi otevřely oči. Souhra náhod mě přivedla zpátky k tanci... k lidem, co chtějí tančit stejně moc jako já a chtějí pro to dělat přesně tak moc jako já. Hardcore škola, ze které mi jde hlava kolem a nevím, co mám stíhat dřív. Můj deník je plný fotek, citů a nadávek... :D Mnohem plnější, než byl kdy dřív. Než jsem se nadála, rok byl pryč a dva měsíce volna... Ani si už nevzpomínám, co všechno jsem dělala, kde jsem byla... ale to nejdůležitější si pamatuju naprosto přesně. Každou chviličku z šesti dnů ráje mám zarytou v hlavě jak švába. Týden tance, lásky a nekonečné radosti.

Tam mi to prostě najednou všechno došlo. Já zvládnu cokoliv chci. Naprosto cokoliv. Musím to ale chtít. Neznám žádné ALE. Když mi někdo nevěří, řeknu mu, ať se pozorně dívá. Můj cíl je dokázat všem, že se mě na konci mé cesty zeptají, jak jsem to udělala. Tohle určitě neslyšíte (nečtete) poprvé. Možná má někdo z vás myšlenky typu: Hmmm, motivační kecy, co jsou naprosto k ničemu. To není pravda. Bývala jsem taková taky. Myslela jsem si, že na něco nemám a tudíž nemá cenu se o to dál snažit. Chyba, chyba, chyba... Pak jsem si to uvědomila a začala se snažit. Přestala jsem jen *vědět* a začala jsem si *uvědomovat*. Vidím v těchto dvou slovech opravdu rozdíl. Proč to sem vlastně píšu?... Protože už mě přestalo bavit poslouchat od všech, co mám v životě být. Co smím a nesmím dělat. :) Head up. Dokážete, co chcete, když si za tím OPRAVDU PŮJDETE. Nic neni zadarmo... bez boje žádný zisk. Nakonec si v cíli uvědomíte, že nejdůležitější a nejkrásnější na tom celém vašem snu byla ta cesta... Plná překážek, bolesti, slz, potu a krve. Dlouhá a klikatá. Až tam všichni budeme, usmějeme se... protože na sebe budeme hrdí.

Nedělám nic, co po mě jen chtějí ostatní. Nechci plnit přání ostatních, ani je poslouchat. S mojí blízkou jsme se shodly na jedné věci. Každý má jiný tvar i obtížnost cesty. Já stojím na jedné cestě a musím si vybrat, jakým směrem půjdu. Nemám jiný výběr, než dvě možnosti... Jestli jsi jeden/jedna z těch, co mají na výběr více cest... Buď rád/a... nehoňte se za penězi. Dělejte, co milujete a milujte, co děláte. Přiznám se, nejradši bych začala kopat cestu mezi těmi dvěmi... nevím, co mám dělat. Chci toho stihnout spoustu a žít každý den. Nejsem jedna z těch, co si myslí o YOLO, že je to jen výmluva mladých na tropení výtržností a vandalismus... Je to motto.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kerr Kerr | Web | 18. září 2014 v 16:47 | Reagovat

Je důležitý jít za tím, co tě baví a co děláš ráda. Nemá smysl žít. Prostě jen obyčejně žít. Každý by si měl najít něco, co ho baví. Ty si to našla a buď za to ráda. Neříkej, že nevíš co dělat. Víš to přesně. Užívat si života, žít na plno. Hlavně přijmi skutečnost takovou, jaká doopravdy je. Hodně štěstí s blogem, piš dál.

2 patruelis patruelis | 18. září 2014 v 17:05 | Reagovat

Děkuju ti. :) Tohle si beru k srdci.

3 Zbyněk Rybička Zbyněk Rybička | E-mail | Web | 22. září 2014 v 5:30 | Reagovat

To je úžasné. Chvílemi jsem nechtěl věřit, že jsem to nepsal já, protože přesně takle bych to řekl taky.

Z toho článku vyzařuje pozitivní energie. Je úžasný zážitek to číst.

Dodal bych jen, co říkal Steve Jobs a co si sám často opakuji, když něco dělám. "Jen lidé dostatečně šílení, kteří si neuvědomují, že něco nejde, to udělají."

4 patruelis patruelis | 24. září 2014 v 21:52 | Reagovat

Moc děkuji za podporu... strašně si toho vážím. :) Motto si budu pamatovat... děkuji.. :)

G

[3]:

5 Zbyněk Rybička Zbyněk Rybička | E-mail | Web | 24. září 2014 v 22:02 | Reagovat

[2]: Já si to říkám vždy, když dělám něco, co by zřejmě ostatní považovali za šílenost, což je skoro denně. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama